Tato část
našich stránek
je určena zejména rodičům,
kteří vypravují své děti
na tábor poprvé.
Ale samozřejmě
nejenom jim ...
 |
|
Vážení rodiče,
každý z nás (jsme také rodiči) ve chvíli, kdy nám
má náš syn nebo
dcera zmizet na nějaký čas z domova a my jej vypravujeme do
neznáma, pociťujeme obavy, možná strach. V každém případě se snažíme
získat o prostředí, kolektivu, skupině lidí, organizaci co nejvíce
informací. Naše stránky jsou v tomto ohledu hodně
obsáhlé a můžete se prostřednictvím bohatých fotogalerií a kronik s
naší činností podrobně seznámit několik let (vlastně již desítek let) zpátky.
V této části stránek Vám však nabízíme články a komentáře jiných
lidí, vyjadřujících se k problematice táborů obecně. Možná Vám
následující příspěvky pomohou v ujasnění si názoru zda je
samotný pobyt dítěte bez rodičů právě pro Vašeho syna nebo dceru
vhodný, na co se připravit a na co si dát pozor. Budete-li mít jakýkoliv dotaz, připomínku či nejasnost, neváhejte a
obraťte se na nás. Rádi Vám pomůžeme radou, názorem, zkušeností.
za všechny naše vedoucí
Hana a Petr Hlaváčovi
|
|
|
|
|
Jak
vybrat pro své dítě ten správný tábor a na co je dobré si dát pozor
(převzato z www.cesketabory.cz) |
|
|
|
Patří
mobilní telefon na letní tábor?
(převzato ze Seznam.cz) |
|
|
|
Jak
předejít stýskání – článek MF Dnes |
|
Zdaleka
ne všechny články, které nám poskytují média zejména v
předprázdninové době píší lidé, kteří problematice táborů rozumějí.
Mnohdy je na první pohled patrné, že autor sám je spíš teoretik, mnohdy má za úkol psát
o něčem, čemu nerozumí a píše to jen proto, aby bylo v novinách
vůbec co otisknout. Čím větší senzace, tím lépe. MF Dnes 1. 7. 2009 otiskla článek Evy
Fraňkové, který je jakousi bílou vránou mezi jinými. Zaujal nás,
protože prakticky se vším, co je v něm psáno, souhlasíme. Proto jej
zde nabízíme i Vám. |
|
|
|
Pište
dětem co nejčastěji, ale v dopisech nefňukejte!
Blanka
Medlínová, psycholožka |
|
Spousta rodičů nedbá našeho doporučení a vybaví své dítě na tábor
mobilním telefonem a myslí si, že udělali pro svého potomka nejvíc
co mohli. Není to pravda! Věřte, že ani každodenní půlhodinový
rozhovor s maminkou nenahradí slastný pocit, když na večerním
nástupu uslyší své jméno a může si přijít, stejně jako ostatní děti,
pro nějaký legrační pohled či optimisticky laděný krátký dopis od
Vás. Stejně tak zavládne pocit bezmoci i otrlým táborníkům, když
všechny děti už psaní z domova mají a "já stále nic". Zvláště menší
děti potřebují od Vás dostávat krátký dopis nebo pohled co
nejčastěji. Pokud chcete Vašemu potomkovi první dny pobytu na táboře
ulehčit, pošlete mu každý den jeden optimistický pohled nebo krátký
dopis.
|
|
|
|
Dvacet vzkazů dítěte svým rodičům (převzato ze
sit.analýzy Děti v České republice 1996. Český výbor pro UNICEF.) |
|
|
|
|
|
