|
Dnešní den by se dal nazvat jako čekání na
déšť. Podle předpovědí mělo pršet skoro celý den, naštěstí ale
pršet začalo až chvíli před pátou odpolední a chvíli po večeři zase
přestalo. Takže zatím jsme z toho vyšli celkem v pohodě.
Poslední táborová
rozcvička byla pod vedením Muflona a byla to dětmi velmi oblíbená
Laurencie. Při zpěvu této písničky děláme na každé slovo Laurencie a
na každý den v týdnu dřep. Celkem je to přes sto dřepů, přesto ji
každý rok děti aspoň jednou vyžadují.
Po snídani nás čekal
hon za pokladem, tentokrát to byl opravdovský pirátský poklad,
zakopaný v truhle. Nejdřív si kapitáni rozdělili místa na mapě
ostrova, která bylo nutné obejít a splnit tam různé úkoly.
V okolí
našeho tábořiště bylo ukryto dvacet pět krabiček s úkoly, které bylo
třeba splnit, abychom zjistili, kde se náš poklad ukrývá. Místa se
skrýšemi krabiček jsme měli zaznačená body na mapě, kterou jsme před
několika dny získali od Sao Fenga. Týmy si mezi sebou
jednotlivé body rozdělily tak, aby každý z nich měl zhruba stejně
dlouhou trasu a sešli se na finálním místě ve stejnou dobu. Za
splněný úkol dostala každá družinka čáru do svého papíru a když
potom dali všichni tyto čáry dohromady, získali nápovědu, kam dál.
Cílem naší cesty byl vrch Kraví hlava, kde na nás čekala mapka s básničkou,
která nás navedla už k samotnému úkrytu pokladu. Ten byl samozřejmě,
jako každý pirátský poklad, zakopán hluboko pod zemí, takže chvíli
trvalo, než jsme si jej mohli prohlédnout. Po vykopání jsme truhlu
odnesli do tábora, kde jsme ji nechali na odpolední vyhodnocení.
K
pozdnímu obědu jsme měli špagety s oblíbenou Fidovou omáčkou. Celkem
jsme k obědu vařili 7,5 kg špaget, což je asi rekord. Rozhodně si
nepamatujeme, kdy dřív to bylo víc.
Protože jsme obědvali později a bylo docela velké dusno, polední
klid jsme protáhli až do 16. hodiny. Pak už nastal dlouho
očekávaný okamžik závěrečného vyhodnocení a předání pokladu. Každý
dostal pamětní list, balíček sladkostí a nějakou maličkost na hraní
podle vlastního výběru.
Mezitím se zatáhlo do skoro černé oblohy a společnou fotku jsme
zvládli jen tak tak již za začínajícího deště.
Tradiční noblesní svačinkou v tento závěrečný den jsou ovocné dorty
s velkou porcí šlehačky. Podle celkového umístění si týmy mohou
vybrat .. a ti poslední mají ten, který zbude. Ale i ten skvělý.
Pokus vedoucích o tanec v dešti do půl těla jako nástroj k zastavení
deště nevyšel, tedy ještě chvíli to trvalo, než pršet přestalo. Čas
do večeře jsme společně strávili v jídelně hraním her.
K večeři byl tradiční kuřecí gyros v tortile s různou zeleninou,
majonézou, kečupem. Každý si mohl říct, co jeho tortila má
obsahovat a servisní cateringový tým ji sestavil přesně na míru.
Celkem jsme snědli přes 100 tortil.
Stmívá se čím dál dřív a tak večerní diskotéka začala sice před
devátou, ale již za úplné tmy. Poslední večer bývá vždy táborák, ale
protože vyhlídky na počasí slibovaly déšť a jen déšť, rozhodli jsme
včera zcela výjimečně táborák a diskotéku prohodit.
Děvčat máme na II. turnuse menšinu a tak si občas museli chlapci
vystačit sami, ale nikomu to nevadilo a drtivá většina našich pirátů
tančila až lehce přes půlnoc. V průběhu večera jsme měli dvě krátké
taneční přestávky, které jsme vyplnili skvělými šneky a pepsi-colou
od paní Vojtěchovské. Děkujeme!
Máme před sebou
naši poslední táborovou noc a zítra už máte své děti doma.
Přejeme Vám všem
krásnou dobrou noc!
Vážení Dvořákovi a Lucko Ďurčová! Mnohokrát děkujeme za pochvalu a
slova uznání. Velice nás těší, že jste si na nás vzpomněli. Jsme
rádi, že jsme mohli svůj volný čas trávit právě s Vašimi dětmi. S
pozdravem a úctou
všichni vedoucí TK Delfín.
(zveřejněno 15. 8. 2020 v
01:58 hod.) |
